03. 04. 1888
Den, kdy začal vraždit Jack Rozparovač
Řádění Jacka Rozparovače v roce 1888 ve východním Londýně policie vyšetřovala pod souhrnným označením Vraždy ve Whitechapelu. Tehdy šlo o 11 případů zavražděných žen, dnes se většina odborníků kloní k tomu, že od stejného pachatele je jen 5 mordů (tzv. „kánonická pětice“, v pořadí jde o vraždy 3,4,5,6,7). Všechny oběti byly vesměs nešťastné existence: ženy kolem čtyřicítky, které okolnosti a chodoba přiměly k nabízení vlastního těla. Když měly štěstí na zákazníky, vydělané peníze často utrácely za alkohol. Bydlely vesměs v noclehárnách pro chudé a v době vraždy buď sháněly kšeft, nebo (protože byly z noclehárny kvůli neplacení vyhozeny) trávily noc na ulici. Níže najdete přehled obětí, včetně popisu jejich zohavení. Varování: není to čtení pro slabé povahy.
1. Emma Smithová (45) – 3. dubna 1888
Napadena třemi muži, kteří ji znásilnili, zbili a do vaginy zapíchli nějaký velký tupý předmět, který ji roztrhl hráz. Přesto se jí podařilo vrátit do noclehárny, kde bydlela, podala svědectví, a zemřela až v nemocnici. Všeobecně se soudí, že nešlo o dílo Jacka Rozparovače (pracoval sám). Emma se zřejmě stala obětí nějakého gangu, kterých bylo ve Whitechapelu plno.
2. Martha Tabramová (39) – 7. srpen 1888
Ležela na ulici na zádech s široce roztaženýma nohama, jakoby v očekávání milostného aktu. Vrah oběti zasadil celkem 39 bodných ran, většina byla v oblasti prsou, břicha a slabin. Až na jednu byly všechny zasazeny obyčejným kapesním nožem, jen v hrudní kosti byla jedna, kterou zřejmě způsobila dýka nebo bajonet. Proto se také policie domnívala, že vrahem byl námořník. U Marthy Tabramové je určitá pravděpodobnost, že ji zavraždil Jack Rozparovač jako svou ,,startovací” vraždu. Někdy se o ní mluví jako o šesté kanonické oběti.
3. Mary Ann Nicholsová (43) – 31. srpen 1888
První vražda z kanonické pětice. Nalezena ve 3:45 ráno na ulici. Podle všeho bylo nejdřív uškrcená rukama a pak jí bylo podříznuto hrdlo. Rány musely být způsobeny nepříliš ostrým nožem s dlouhou čepelí a za použití obrovské síly. Další řezné rány měla oběť na břichu, vedeny byly zleva doprava, takže vrahem mohl být levák.
4. Annie Chapmanová (47) – 8. září 1888
Nalezena v 6 ráno na dvorku v Hanbury Street. Evidentně byla škrcena a pak podříznuta. Břišní dutina byla zcela otevřena. Střeva vrah vyjmul a položil je oběti na ramena. Z pánve byla vyjmuta děloha, horní část vagíny a zadní dvě třetiny močového měchýře. Ani jedna z těchto částí těla nebyla na místě činu nalezena. Patolog George Bagster Phillips dospěl k názoru, že rány mohl způsobit nástroj, který používají lékaři při pitvě nebo porážeči na jatkách.
5. Elisabeth Strideová (45) – 30. září
První z dvojice těl, která byla nelezena v jednu noc. Tělo nachází prodavač klenotů, když poník, který táhne jeho vůz, odmítne dál pokračovat. Je pravděpodobné, že klenotník vyrušil vraha při činu, protože oběť nestačil zohavit (pouze prořízl hrdlo) a tělo Liz bylo ještě teplé. Sám klenotník tvrdil, že když objevil tělo, byl Rozparovač pořád ještě na dvoře, protože jeho poník byl stále velice neklidný. Rozparovač, zřejmě neuspokojený, pokračoval čtvrtí a necelý kilometr odtud, zhruba za půl hodiny, pokračoval ve svém díle.
6. Catherine Eddowsová (46) – 30. září 1888
Na ní si nechal Rozparovač záležet. Podříznuté hrdlo způsobilo smrt, další zohavení celého těla (od víček, uší, nosu až po břišní dutinu) probíhalo až po smrti. Vrah oběti pečlivě vyřízl levou ledvinu, která nebyla na místě činu nalezena. Stejně tak byla oběti vyříznuta část dělohy. Lékař provádějící pitvu konstatuje, že vrah pracoval zřejmě sám a měl opravdu značné znalosti anatomie.
7. Mary Kellyová (25) – 9. listopadu 1888
Poslední z kanonické pětice a zároveň největší masakr. Jediná vražda v interiéru a jediná spáchána na mladší ženě. Pachatel měl dostatek času na své běsnění a tak se dá říct, že téměř žádný z orgánů oběti nebyl na svém místě. Podříznuté hrdlo, obličej rozsekaný k nepoznání, uříznutá ňadra, rozpárané břicho a vnitřnosti poházené po celém pokoji, vyříznutá děloha a chybějící srdce.
8. Rose Mylettová (29) – 20. prosince 1888
Oběť byla nalezena uškrcená. Dodnes se spekuluje, že však mohla spáchat sebevraždu, nebo se dokonce omylem v opilosti uškrtila tvrdým sametovým límečkem. Spis byl přidán k Whitechapelským vraždám, ale už ve tehdejší době málokdo věřil, že jde o čin Jacka Rozparovače.
9. Alice McKenzie (40) – 17. červenec 1889
Jedna z mála vražd mimo kanonickou pětici, u které panuje podezření, že mohla být dílem Jacka Rozparovače. Způsob práce byl totiž podobný: proříznuté hrdlo a kuchání vnitřností. Hlavní rozdíl byl v délce čepele, zde pachatel používal o dost kratší nůž. Vyšetřovatelé se přeli, zda šlo o Rozparovačovo dílo, nebo se ho někdo snažil napodobit, aby svedl stopu.
10. Torzo z Pinchin Street – 10. září 1889
Pod železničním obloukem nalezené torzo ženského těla, bez rukou a bez hlavy. Identifikace oběti se nikdy nezdařila. Břicho bylo rozpárané a chybělo pár orgánů, ale genitálie byly netknuté.
11. Frances Coles (25) – 13. únor 1891
Prostitutka, nejkrásnější žena ze všech obětí, zavražděna v pasáži pod železnicí. Vraha evidentně vyrušil policista Ernest Thompson, protože nalezená žena ještě žila a z podříznutého hrdla se jí řinula krev. Kvůli předpisům jí nemohl opustit a pronásledovat vraha. To Thompsona hryzalo celý zbytek života, i když dodnes není jasné, zda jde o dílo Jacka Rozparovače (útok byl veden tupým nožem a hlavně dva roky od předešlých útoků).
Autor: Martin Krušina
Střih: Vladimír Šimek
Dramaturg: Pavel Zuna
Dramaturg: Pavel Zuna
Produkce: Zdenka Weisová
Šéfproducent: Lukáš Záhoř
