Život Diega Armanda Maradony:

1960  Narozen do chudé rodiny na předměstí Buenos Aires jako čtvrté dítě (a první syn)

1968  Při utkání za místní klub uchvátí mládežnické trenéry mužstva Argentinos Juniors. Nemohou uvěřit, že takhle může hrát osmileté dítě a vezmou ho do týmu

1972  Ve dvanácti letech baví svými fotbalovými kousky diváky v přestávkách ligových zápasů

1976  V necelých šestnácti debutuje v prvním mužstvu Argentinos Juniors, o tři týdny později vstřelí svůj první gól

1978  Argentina se na své půdě stává poprvé mistrem světa, Maradonu však trenér Menotti na poslední chvíli vyřazuje z nominace – zdá se mu ještě příliš mladý

1981  Přestupuje do slavnějšího mužstva Boca Juniors

1982  První vystoupení na mistrovství světa končí fiaskem. Argentina prohrává s Brazílií a Maradona dostává červenou kartu za surové oplácení faulů. Po šampionátu přestupuje za rekordní částku 7,6 milionu dolarů do FC Barcelona

1984  Končí účinkování v Barceloně poznamenané likvidačními zákroky soupeřů, zraněními a skandály. Za další rekordní částku (10,48 milionu dolarů) přestupuje do jihoitalské Neapole

1986  Jako kapitán dovede Argentinu k titulu mistrů světa. Podle odborníků se nikdy předtím ani potom nestalo šampiónem mužstvo tolik závislé na výkonu jediného hráče

1990  Při obhajobě titulu mistrů světa dojde Argentina až do finále – tentokrát v něm ale podlehne (Německu, 0:1) 

1991  Během pěti let působení v Neapoli získal s mužstvem první dva italské tituly v jeho historii (1987 a 1990) a evropský Pohár UEFA (1989). Ve městě byl uctíván jako polobůh, ale v roce 1991 se prohloubila jeho několikaletá závislost na kokainu a dostává patnáctiměsíční zákaz činnosti

1992  Jeho kariéra se láme směrem dolů, ve španělské Seville ani zpátky doma v Argentině už na své předchozí výkony nenaváže

1994  Maradonova labutí píseň: na svém čtvrtém mistrovství světa dovede Argentinu ke dvěma vítězstvím, střílí svou poslední branku v dresu národního týmu. Pak má však pozitivní dopingový nález a musí šampionát opustit. Argentina bez něj prohraje následující dva zápasy a jede domů

1997  Poslední zápas ve vrcholném fotbale, kariéru končí ve „svém“ klubu Boca Juniors

2000  Zkolabuje při dovolené v Uruguayi, testy ukáží, že šlo o následky předávkování drogami. Odjíždí na odvykací pobyt na Kubu, kde se spřátelí s Fidelem Castrem

2004  Vlivem dalšího předávkování utrpí v Buenos Aires infarkt myokardu a v kómatu je převezen na oddělení intenzivní péče. Tisíce fanoušků kolem nemocnice se modlí za jeho uzdravení, po dvou týdnech opouští nemocnici

2005  Maradona, trpící od ukončení kariéry značnou obezitou, podstupuje v Kolumbii operaci, při níž je mu podvázán žaludek

2007  Po prodělané žloutence a se značnou závislostí na alkoholu znovu končí v nemocnici. Celkem třikrát unikne falešná zpráva, že zemřel

2008  Je jmenován trenérem argentinského národního mužstva 

2009  Italské úřady oznamují, že dluží vládě 37 milionů eur na daních

2010  S týmem Argentiny se na poslední chvíli probojuje na mistrovství světa, kde jeho tým po čtyřech vítězstvích prohraje ve čtvrtfinále s Německem 0:4. Po turnaji ve funkci skončí

2013  Po Fidelu Castrovi se sbližuje i s dalším jihoamerickým diktátorem – Hugo Chávezem ve Venezuele

2014  Po setkání s papežem Františkem ohlašuje po mnoha letech návrat ke katolické víře

2017  V říjnu mu bude 57 let, trénuje klub Fudžajra ve Spojených arabských emirátech a je nadále považován za jednoho z nejlepších fotbalistů všech dob 

Autor: Pavel Zuna
Střih: Vladimír Šimek
Dramaturg: Pavel Zuna
Produkce: Lucie Dřízhalová
Šéfproducent: Lukáš Záhoř