Jan Werich a Jiří Voskovec, spolužáci už od gymnázia, se v roce 1926 stali členy avantagardního, moderního Osvobozeného divadla. Bylo jim  21 let. Už o rok později přicházejí se svou první hrou. Úspěch byl nevídaný a z této doby si je také můžeme pamatovat v klasických klaunových maskách. Založili fenomén tzv. forbín, předscén, a spolupracovali s geniálním autorem hudby Jaroslavem Ježkem, kterého potkal těžký osud spjatý mimo jiné se ztrátou zraku. Postupně ovšem V + W přetavili svou tvorbu z chytrých komedií do satirických her, ve kterých vyjadřovali otevřený a odvážný nesouhlas s postupujícím nacistickým režimem (hry Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc…). A pak už následovalo to, co definuje každý totalitní režim – nejdříve výtky z německé strany, pak výstražná upozornění od úřadů, protesty a výhružky, dokonce demonstrace před divadlem a nakonec jeho úplné zavření. Emigrace byla pro všechny tři protagonisty nevyhnutelná.