K „vynálezům“ Velké francouzské revoluce patří i gilotina. Nový popravčí nástroj, který měl vyjadřovat myšlenku osvícenství, že všichni lidé jsou si rovni. Do té doby bývaly pro různé typy zločinů a různé společenské vrstvy vyhrazeny různé způsoby popravy: například pro kacíře upálení, pro zloděje oběšení, pro šlechtice stětí mečem. Gilotina byla pro všechny stejná a navíc prý i nejvíc humánní – protože ostří zatížené 60 kilovým závažím způsobilo okamžitou a prý i bezbolestnou dekapitaci. Panuje přesvědčení, že vynálezcem je lékař J.I. Guillotin (1738-1814), ale pravda je taková, že tento nástroj se používal v Anglii a Německu už od 14. století a dr. Guillotin byl během revoluce jen jejím největším propagátorem. Gilotina se ve Francii používala až do zrušení trestu smrti v roce 1977 (do roku 1939 se dokonce popravy konaly veřejně), v českých zemích gilotina neblaze proslula v době druhé světové války, kdy ji nacisté používali k popravám, například v tzv. Pankrácké sekyrárně ve věznici v Praze- Pankráci.

Autor: Martin Krušina
Střih: Jirka Novák
Produkce: Zdenka Weisová
Dramaturg: Pavel Zuna
Šéfproducent: Lukáš Záhoř